Sázka na jistotu

K bezpečnému potápění, jistotě pod vodou a dokonalému prožitku stavu beztíže je třeba důkladný výcvik, dobrý zdravotní stav, kvalitní technika a také značná dávka zodpovědnosti. Přesto ani splnění těchto kriterií nezajistí, že se pod vodou neocitnete ve svízelné situaci, a že z ní vyváznete se zdravou kůží. O svých oblíbených potápěčských destinacích a jak rizika potápění vidí člověk od fochu, popsal Pavel Šuranský, aktivní potápěč a člen představenstva ERGO pojišťovny.

Potápíte se řadu let, začneme tedy obligátní otázkou: „Jaká je vaše nejoblíbenější potápěčská destinace“?

Jsem asi netypický potápěč. Potápění pro mne není primární cíl, ale krásný doplněk cestování. Proto mohu říci, že to byla poslední destinace, tedy Kuba a to nad i pod vodou. V mých očích je Kuba totiž něco jako živoucí skanzen. Kdo ji navštívil, jistě potvrdí, že se znenadání ocitnete v jiném světě, který je unikátní kombinaci bohatství a chudoby. Bývalý lesk honosných, až dekadentně bohatých koloniálních staveb se dnes ztrácí v zoufalé zuboženosti a zanedbanosti socialistického státu. A pod vodou? Rezervace Jardines de la Reina patří k nejlepšímu, co se dá v Karibském moři spatřit. Nadneseně řečeno na Kubě mohu zažít „potápěčské nebe“ a současně „jetlag“ o minus 27 let. Pro nás z východoevropských zemí třeba v podobě starých ruských aut, jenž se tam čile prohání po boku nablýskaných amerických oldtimerů.

Zažil jste pod vodou nějakou „horkou chvilku“?

Ano, dokonce zrovna na Kubě. Paradoxně největším „potápěčským“ zážitkem tam pro mne bylo šnorchlování, když se nám podařilo strávit povrchový interval na mangrovové mělčině s krokodýly kubánskými (Crocodylus rhombifer). Při setkání s tímto predátorem jsem se sám přesvědčil, že to rozhodně není domácí mazlíček. V jednom okamžiku totiž krokodýl v domnění, že mu z lodi hodili kousek masa, nečekaně otočil hlavu a zacvakl zuby jen několik centimetrů od mého předloktí. Před nepříjemnou potyčkou mne ochránila rada divemastera, který tvrdil, že mezi člověkem a krokodýlem je dobré vždy držet nějaký předmět, a tím ho v případě nouze lehce klepnout do čumáku. Nevím, co by na to říkal výrobce pouzdra mého fotoaparátu, ale na krokodýla to zafungovalo výborně.

Měl jste štěstí. Musel jste někdy jako potápěč řešit potápěčskou nehodu?

Musím „zaklepat na dřevo“, ale zatím jsem měl štěstí jen na dobré konce, ale k nehodě je vždy jen krůček. Pamatuji se třeba na okamžik, kdy dvěma potápěčům těsně před seskokem ze zodiaku vyklouzly lahve z popruhu a zůstaly viset za ventil. Oba hrubě podcenili kontrolu výstroje, přestože jsme šli na poměrně náročný ponor v silném proudu. Do vody jsme skákali s vypuštěnými žakety, protože bylo nutné okamžitě rychle zanořit při současném plavání napříč proudem. Všimli jsme si toho jen náhodou a přitom o pár vteřin později mohlo být takříkajíc „zaděláno“ na nehodu. Naše pojišťovací zkušenosti bohužel o takovém štěstí vždy nehovoří.

Jako člověk z branže vidíte rizika potápění z jiného úhlu.

To jistě. Potápění považuje naprostá většina pojišťoven za vysoce rizikový sport. Proto je při uzavírání pojistky velmi důležité prostudovat pojistné podmínky dané pojišťovny, na které situace nebo druhy potápění se pojistka vztahuje. Časté bývá omezení hloubky ponoru nebo se vylučují z pojistného plnění nehody, které nastaly při rizikovějším jeskynním nebo vrakovém potápění či při potápění pod ledem. Vyloučeno bývá mnohdy také jakékoliv nádechové potápění. Na to vše je třeba si dát pozor.

Má smysl se pojišťovat, když se potopím jen rekreačně párkrát do roka?

Do jakého rizika půjde, si musí každý zvážit sám a je jedno, jestli udělá jeden nebo stovky ponorů. Jen pro ilustraci: Naše průměrné plnění z cestovního pojištění v roce 2015 činilo na jednu nehodu sice „jen“ asi 25 000 Kč, ale tento průměr je samozřejmě složen z částek od stokorun po miliony. U nehod potápěčů je průměrné plnění ve výši zhruba 70 000 Kč, ovšem v případě kolapsu při potápění jsme za klienta hradili i částku 450 000 Kč. A to, naštěstí pro klienta, nebylo třeba krýt pobyt v barokomoře... Na zmíněných Jardines de la Reina jsme kvůli zdravotním problémům jednoho potápěče zjišťovali, kolik by stála přeprava člunem na břeh. Prý asi 2 000 eur. Namítli jsme, že si za ty peníze můžeme prohlédnout půlku Kuby z vrtulníku, ale přišla jen lakonická odpověď: „Transfer vrtulníkem stojí 7 000 eur“. A to se nejednalo o problém spojený s potápěním!

Jak bych měl řešit pojištění rizik, když jsem technický potápěč, potápím se pod hranici 40 metrů a během ponoru měním dýchací směsi?

U cestovního pojištění u ERGO stačí jen zvolit připojištění skupiny sportů s označením Riziko 2 a ochrana se vztahuje i na tyto situace. Jako jedna z mála pojišťoven na trhu totiž nabízíme připojištění potápění i pod hloubku 40 m. Do stejné skupiny spadá i potápění ve vracích a jeskyních. Navíc hradíme i pobyt v přetlakové komoře, a tam může jít o nemalé částky.

Stále víc potápěčů se potápí na zadržený dech. Přitom i amatérský freediver se běžně potápí přes 30 metrů.

U  nás v ERGO pojišťovně to není problém. V pojistných podmínkách nerozlišujeme nádechové a přístrojové potápění. Pojistnou událost nádechových potápěčů řadíme do stejné skupiny jako ostatní potápěče. V případě připojištění Riziko 1 s možností potápění do 40 m hloubky bychom hradili pojistnou událost do této hranice. Nádechový potápěč, který se potápí hlouběji pak musí volit již zmíněné Riziko 2.

Potápění znamená i cestování po celém světě. Na to bych měl být také pojištěn?

Ano, to je rozhodně správná úvaha. Kvalitní cestovní pojištění kryje především celou dobu zahraniční cesty. Nákladnější než potápěčské nehody bývají třeba poranění způsobená při dopravních nehodách. Tam se výše plnění dostává i nad 1 500 000 Kč. Doslova finanční pohromou (nejste-li pojištěni) bývají vážné úrazy spojené s poraněním páteře. K takovým dochází i u vody, typicky špatně vyměřeným skokem s následným nárazem. Pokud k podobným zraněním dojde v USA či v jiných zemích s nákladnou lékařskou péčí, tak se nedoplatíte. Známe, nejen z praxe naší pojišťovny, případy s celkovými náklady přes 4 miliony Kč! Naše ERGO pojištění navíc nekryje pouze léčebné výlohy, ale také třeba stomatologické ošetření nebo velmi důležité pojištění zavazadel. A každý rodič jistě ocení pojištění odpovědnosti za škodu nebo, v případě vlastní nehody či nemoci, možnost zaopatření nezletilých dětí.

Na světě jsou místa, kde je lékařská péče málo kvalitní, pomoc téměř nedostupná a vážnější nehoda může končit invaliditou i smrtí potápěče. Vztahuje se cestovní pojištění i na tuto alternativu?

Samozřejmě ano. Součástí kvalitního cestovního pojištění je asistenční služba. Ta naše funguje nonstop a má mezinárodní zastoupení včetně rozsáhlé sítě partnerských zdravotnických zařízení. V případě vážnější nehody doporučuji volat nejprve asistenci. I když sídlí v Praze, domluví se místním jazykem a vše zařídí. V nejhorším případě – smrti hradíme náklady na převoz ostatků i na přivolání a cestu opatrovníka. Obvyklou součástí cestovních pojistek bývají úrazová pojištění s výplatou trvalých následků nebo smrti úrazem, ale tyto částky nemohou plně pokrýt další celoživotně zvýšené náklady u invalidity. Nenahradí ani chybějící příjem rodině, pokud dojde k úmrtí. Na to je potřeba mít uzavřeno kvalitní životní a úrazové pojištění, ale to už je o něčem jiném...

Na závěr jedna všetečná otázka - kryla by pojišťovna zranění, kdyby vás zmíněný krokodýl přeci jen kousnul?

Jistě. Byl to typický případ, kdy by jednalo o místně „obvyklou“ činnost, dokonce v doprovodu průvodců - divemasterů. Hradíme totiž i náklady vzniklé útokem zvířete. Jiné by to bylo, kdybych nedbal zákazů, varování a šel se vykoupat mezi krokodýly.

publikováno 4. 10. 2018